Přejít na obsah

VitalityLifestyle.cz

Váš nákupní košík




Váš košík je prázdný

   

Nacházíte se: Hlavní stránka Novinky Vše o antioxidantech
Vše o antioxidantech PDF Tisk Email

Už na základní škole nás učí, že ty nejmenší částice, ze kterých se naše tělo sklá­dá, jsou atomy. Tyto atomy tvoří molekuly, které drží pohromadě vazby mezi jednotlivými elektrony. Někdy se stane, že se elektron odtrhne a vzniká tzv. volný radikál. Volné radikály jsou tedy nestálé a reaktivní sloučeniny, které vyhledávají další elektron, aby tvořily stabilní molekulu (nejčastějšími zástupci jsou kyslíkové a dusíkové molekuly). Účinek bývá takový, že pokud existuje těchto látek příliš mnoho, vzniká tzv. oxidační stres je způsoben např. kouřem, smogem, UV a RTG zářením, stresem, zvýšenou spotřebou kyslíku při cvičení a mnoha dalšími faktory). Takto vzniklé volné radikály napadají v největší míře náš genetický materiál (DNA) a vznikají různé mutace, poruchy, nemoci. Faktem ale také je, že bez volných radikálů bychom nemohli žít - slouží nám i tak, že ničí bakterie, jsou důle­žité k získávání energie apod.

Abychom odstranili negativní účinky volných radikálů, potřebujeme mít dostatek tzv. antioxidantů - jsou to látky, která chrání naše tělo proti procesu zvaným oxidace. Abychom mohli jakoukoli látku považovat za antioxidant, musí potlačovat destrukční činnost volných radikálů tím, že jim daruje elektrony a ochrání tak kaž­dou tělesnou buňku před jejím okradením. Musí to však dělat efektivně - několik molekul antioxidantů musí neutralizovat mnoho molekul volných radikálů. Existují dva druhy antioxidantů - jedny ty, které si vytváří naše tělo samo (enzymy, koenzymy, sloučeniny obsahující síru), ty druhé pak musíme získat ze stravy jedná se o známé vitamíny C a E, karoteny a různé fytochemikálie). Minerály samy o sobě nejsou antioxidanty, některé z nich se ale mohou stát vitálními složkami antioxidačních enzymů vytvářených tělem (selen, železo, mangan, měď, zinek).

Platí pravidlo, že různé antioxidanty nás chrání proti různým typům volných radikálů v různých částech buněk a v různých částech těla. Účinek jednotlivých antioxidantů není izolovaný, ale působí tzv. synergickým efektem (celkový efekt všech antioxidantů je větší než součet účinků jednotlivých látek) - antioxidanty si ve svých účincích skutečně pomáhají jako např. členové jednoho sportovního týmu).

Je také zajímavé, že některé antioxidanty mohou regenerovat jiné (antioxidant se poté, co neutralizuje volný radikál, sám stává volným radikálem). Jiný antioxidant pak může pomoci tento vyčerpaný regenerovat - například vitamín C regeneruje vitamín E.

Kde všude najdeme důležité antioxidační látky?

Ovoce a zelenina obsahují velké množství těchto sloučenin, ale většina lidí nekonzumuje dostatek stravy tohoto druhu. Významné procento antioxidantů se ničí při zpracování potravin (např. vitamin E běžně obsazený v olejích mizí při jejich rafinaci, vysoké koncentrace vitamínu E v pšenici se ztrácejí v průběhu skladování, mletí na bílou mouku a tepelného zpracování - pečení chleba a pod). Dokonce i některé fytochemikálie (především bioflavonoidy) se z potravin záměr­ ně odstraňují, protože mají hořkou chuť. Proto jediným spolehlivým zdrojem jsou kvalitní přírodní doplňky stravy.

Můžeme od antioxidantů čekat pomoc?

Teorii volných radikálů a antioxidantů přijímá v současnosti převážná většina vědců .

Antioxidačním látkám se připisuje široká řada zajímavých účinků - odborníci tvrdí, že mohou snížit riziko propuknutí více než 80% nemocí - rakoviny, srdeč­ních problémů, mohou zpomalovat procesy stárnutí a mnoho jiných.

Víte, že každá buňka našeho těla je napadána volnými radikály přibližně 10 000x za den?

Role antioxidantů v prevenci různých onemocnění je stále ještě předmětem vědeckého zkoumání. I přesto jsou odborníci přesvědčeni, že volné radikály pro­ kazatelně spolupůsobí při vzniku mnoha zdravotních problémů a onemocnění. Nejčastější příčinou úmrtí na celém světě jsou srdečně-cévní problémy, tj. nemoci, které způsobuje ateroskleróza. Tady se na chvíli zastavíme, protože užívání antioxidantů velmi úzce souvisí s tímto onemocněním. Ateroskleróza je proces, který začíná u každého člověka už od mládí, nelze jej eliminovat, pouze zpomalit. Jak vzniká?

Velmi zjednodušeně lze celý proces vysvětlit následovně: protože je naše tělo složeno z více než 60% vody, můžeme říct, že většina prostředí našeho organismu je vodné. Také té víme, že za normálních okolností se voda s tukem nemísí. Pokud sníme nějaké tučné jídlo, tak se přijatý tuk komplikovaným způsobem metabolizuje (ze střeva se dostane do krve do plazmy, pak do jater a v konečné fázi se může usadit v tukové tkáni. V okamžiku, kdy je potřeba, se z tukové tkáně zmobilizuje, dostane se zpátky do jater nebo do svalů, kde je zdrojem energie).

Zajímavé je, že celý život máme cévy plné tuku. Podstatou aterosklerózy je to, že se tuk v podobě cholesterolu, který se normálně pohybuje v tepnách, začne usazovat na stěnách našich cév. Vzniká cholesterolový nebo aterosklerotický plát. Ten plát postupně narůstá až do fáze, kdy může úplně uzavřít cévu. Nejohroženější části našeho těla jsou mozková tkáň, srdeční a útrobní tepny a tepny dolních končetin. Nejcitlivější z nich je mozek - je nejnáročnější na pří­vod kyslíku.

A co s tím mají společného volné radikály? Poškozují (oxidují částice (tzv. lipoproteiny), které na sebe vážou cholesterol v krvi a v určitém smyslu mění dobrý cholesterol na špatný. Dále poškozují výstelku v cévách, což má za následek ukládání cholesterolových nánosů. Volné radikály také napadají červené krvinky, které pak mohou tvořit abnormální sraženiny (v okamžiku, kdy ucpou cévu, dojde k infarktu).

Kdo chce snížit riziko vzniku aterosklerózy, udělá nejlépe, když přestane kouřit a omezí jídla zvyšující hladinu LDL (špatného) cholesterolu v krvi - je potřeba omezit především nasycené tuky a potraviny s vysokým obsahem cholesterolu (nezakysané mléčné výrobky, tučná masa, vejce). Dále se nedoporučuje nadměrné pití kávy, protože také přispívá ke zvýšení hladiny cholesterolu (dříve se tento fakt přičítal kofeinu, dnes je známo, že tento problém způsobují některé látky obsažené v kávovníku - především kofeol a kofestol).

V tomto stavu jsou skvělými pomocníky přírodní antioxidanty - především vitamín E - pokud jej máme dostatek, dokáže zabránit tvorbě krevních sraženin (zabraňuje krevním destičkám v nahromadění. Pokud budeme přijímat dostatek vitaminu C, pomůže zregenerovat vitamín E poškozený oxidací. Některé studie tvrdí, že dlouhodobé užívání 400-800 IU přírodního vitamínu E denně může sní­žit riziko infarktu myokardu o více než 70%.

Mezi další nepříjemné zdravotní problémy patří artritida - ta bývá většinou provázena zánětem, který mohou způsobovat některé volné radikály (např. super­ oxidový anion). Artritidu lze léčit potlačováním tohoto zánětu, což podpoříme užíváním některých antioxidantů. Vhodnou kombinací je v tomto případě přírod­ ní vitamin E, C a selen (pokud např. trpíme nedostatkem vitamínu C, může to mít za následek vyšší propustnost cév - některé červené krvinky se dostanou do kloubů, kde způsobí zánět).

U padesáti procent lidí nad 50 let dochází k vývoji katarakty (šedého zákalu). Katarakty jsou neprůhledné skvrny na čočce, které se tvoří shlukováním a ště­pením bílkovin uvnitř čočky. Tyto skvrny zmenšují množství světla přenášeného na sítnici a způsobují zakalené a rozmazané vidění. Tyto skvrny mohou vznikat při reakci UV záření ze slunce na proteiny v čočkách, kdy vznikají volné radikály. Je prokázáno, že v časných stadiích katarakty může pravidelné užívání antioxidantů zpomalit její růst. Jedná se především o vitamín C a E, které chrání čočku proti poškození UV zářením a cigaretovým kouřem. Z dalších účinných přírod­ních antioxidantů je vhodné zvolit extrakty z borůvek (obsahují bioflavonoidy, které pomáhají eliminovat toxiny z čočky a sítnice), dále přípravky s obsahem jinanu dvoulaločnatého (ginko biloba), popřípadě kyselina alfa-lipoová, která významně zvyšuje účinnost vitamínu C a E. Krevnímu zásobení oka může pro­ spět i extrakt z hroznových jadérek, protože má antioxidační vliv i na nejdrobnější cévy a kapiláry. Velmi silným antioxidantem, který pomáhá eliminovat účinky volných radikálů v oku, je lutein.

Každý čtvrtý člověk v České republice umírá na rakovinu. Nejběžnějí formou této choroby je rakovina plic, na druhém místě je co do výskytu zhoubný nádor kůže (pokud se ale podchytí včas, je smrtelný jen vzácně). Rakoviny vznikají poškozením genetického materiálu v buňkách - to může být vyvoláno vnějími vlivy, jako je záření, virové infekce, chemické látky, kouření, které jsou "bohatým zdrojem" právě volných radikálů. Imunitní systém, který by měl za normálních okolností zhoubné bujení potlačovat, můžeme posílit pravidelným příjmem různých antioxidačních látek, jako jsou vitamíny E a C, karoteny, selen, různé fytochemikálie. Pravidelným užíváním antioxidantů můžeme také výrazně ovlivnit stav naší pokožky ­ kůže trpí nejvíce opalo­váním a účinkem kouře­ ní (pokud se při opalování spálíme, jedná se o zánět způsobený volnými radikály vytvořenými působením UV záření. Antioxidanty nepůsobí jako ochranný filtr, ale zvyšují odolnost kůže proti volným radikálům a zánětům. V tomto případě jsou nejdůlelitější vitamíny C, E a karoteny.

Mohou antioxidanty prodloužit život?

Sice se nemůžeme vyhnout stárnutí, ale fyzickému chátrání pře­dejít můžeme - mnoho vnějších znaků stárnutí můžeme zpomalit dodržováním rozumné životosprávy a dostatečným příjmem různých antioxidantů. Stárnutí můžeme definovat jako ztrátu schopnosti těla reagovat na změněné požadavky a stres. Účinky reakcí obrovského množství volných radikálů se kumulují a časem vedou ke ztrátě buněk (např. poškození buněčných membrán volnými radikály zhoršuje schopnost buňky vstřebávat živi­ny a zbavovat se odpadu - buňka umírá).

Antioxidanty pomohou skutečně prodloužit život, ale především v kvalitě než délce (kvalitu jsme schopni postupně sledovat, ale na zkoumání jeho délky je potřeba velký časový úsek). V souvislosti s délkou života bylo například zjištěno, že století lidé mají vyšší hladinu antioxidační kapacity než 70-80-letí.

Víte, že během 70 let života se v těle vytvoří asi 17 tun volných radikálů? Poznatky soudobého výzkumu nádorových, srdečně cévních a zánětlivých chorob a procesů stárnutí ukazují, že všechny tyto i některé další děje těsně souvisejí s regulací oxidačních pochodů v živých buňkách. Kyslík je jedním ze základních prvků nezbytných pro udržení života, ale může mít i škodlivé účinky, pokud množtví jeho reaktivních sloučenin ve formě volných radikálů přesáhne potřebu buněk a není zablokováno. Volné radikály jsou vytvářeny při metabolických pochodech a podílejí se na syntéze pro organismus tak nezbytných látek, jako jsou bílkoviny, hormony či nukleové kyseliny. Vznikají také jako součást přirozené obrany proti mikrobům, virům a parazitům napadajícím lidský organismus. Některé z radikálů mohou poškodit buňky, které však mají na obranu proti nim určité detoxikační, antioxidační mechanismy. Jejich hlavní součástí jsou vitaminy E a C, tripeptid glutathion a enzym superoxiddismutáza

Oxidační/antioxidační rovnováha je organismem účinně regulována. Pokud však dojde k výrazné nadprodukci reaktivních sloučenin kyslíku, organismus je vystaven oxidačnímu stresu. Na tvorbě volných radikálů se podílejí také vnější vlivy­ působení toxických sloučenin včetně znečištěného životního prostředí, UV záře­ní, napadení mikroorganismy, cigaretový kouř a přílišná tělesná námaha.

Volné radikály reagují s DNA, s nenasycenými mastnými kyselinami v buněčných membránách, s bílkovinami. Oxidace DNA vyvolává mutace a zvyšuje se riziko vzniku nádorů, oxidace bílkovin, urychluje stárnutí a spolu s oxidací mastných kyselin vzrůstá rozsah aterosklerózy, komplikací při cukrovce a oslabuje se obra­nyschopnost.

Významnou pomoc pro zvýšení obrany organismu vůči nadměrnému výskytu volných radikálů představují ty složky potravy, které volné radikály převádějí na nereaktivní, nebo alespoň méně reaktivní formy. Tyto látky se označují jako antioxidanty.

Antioxidanty v potravinách se dají členit na přirozené a syntetické. Dále na anti­oxidanty rozpustné v tucích (vitamin E a karotenoidy) či ve vodě (vitamin C a některé rostlinné fenoly). Ochranné účinky proti oxidaci mají látky řady druhů koření, zejména rozmarýn, šalvěje, tymiánu, majoránky, dobromysli (oregana), ale také např. ovesné mouky, cibule, čaje a řady dalších rostlin.

Vitamin E

Doporučený denní příjem pro dospělého člověka je 10-15 mg. Pro účinnou ochranu vůči srdečně cévním chorobám v?ak musí být příjem vyšší-údaje se pohybují od nejčastěji uváděných 40-60 mg po 100 mg. Za přínos zvýšeného příj­mu vitaminu E se také pokládá zpomalení poklesu imunity v pokročilejším věku. Nejvýznamnějším zdrojem jsou rostlinné oleje, především oleje z obilních klíčků a ztužené pokrmové tuky vyrobené z těchto olejů. Řada potravních tuků se vita-­ minem E ještě obohacuje (fortifikuje). Panenské oleje mají obsahy vitaminu E vyšší. V ČR jsou jako antioxidanty této skupiny povoleny E306, E307, E308, E309,antin, lutein, kryptoxantiny, violaxantin a neoxantin. Dokáží přeměnit rizikovou energii UV záření na teplo. Tím "zhášejí" (lapají volné radikály, které by mohly poškodit nukleové kyseliny a strukturu buněk, tak vážně, že by došlo k mutacím, zejména buněk kůže. Výživová doporučení pro příjem beta-karotenu v potravě jsou 2-4 mg denně. POZOR! Při vysokém příjmu (až deseti násobném) mění své účinky na prooxidační, tzn. že oxidačni procesy ne zpomaluje, ale zrychluje. Zejména kuřáci by neměli brát farmakologické preparáty s obsahem beta­ karotenu 20-30 mg denně. Výskyt karotenoidů je nejvyšší v zelenině a ovoci. Lépe se vstřebávají z tepelně upravených potravin než ze syrových, s tím souvisí i využitelnost. Karotenoidy jsou rozpustné v tucích, proto je pro vstřebání nezbyt­ ný tuk ve stravě.

Vitamin C

Antioxidační účinky má rovněž vitamin C (kyselina askorbová). O této významné složce potravin, jejím výskytu a ztrátách během zpracování a skladování potravin je k dispozici mimořádné množství dostupných informací. Proto už nebudou na tomto místě uváděny. Legislativně je kyselina askorbová (E300) řazena mezi potravní doplňky. Méně známým antioxidantem je E315, E316.

Fenolické antioxidanty

Patří sem některé fenoly, fenolické kyseliny a jejich estery a glykosidy, ligniny, flavonoidy, katechiny a některé třísloviny. Řada z nich se vyskytuje jen v nízkých koncentracích, takže jejich antioxidační role je zatím pokládána za málo významnou.

Flavonoidy

Především kvercetin a kemferol mají antioxidační účinky dvou typů: jednak reagují s volnými radikály, jednak váží rizikové kovy do neúčinných komplexů. Vysoký výskyt flavonoidů je v jablkách, čaji a cibuli. Syntéza flavonoidů v rostli­nách je podmíněna dostatečnou intenzitou slunečního záření (proto je nižší obsah ve skleníkové zelenině). Mezi flavonoidy nelze opomenout rutin, který má vedle antioxidačních účinků významné příznivé účinky na pružnost a propustnost krevních kapilár a zvyšuje využitelnost kyseliny askorbové z potravy. Bohatými zdroji rutinu jsou pohanka a šípky.

Katechiny se vyskytují v čaji, kakau a ovoci. Za nejvýznamnější látku této skupiny je považován epigallokatechingallát, jehož antioxidační účinnost je asi dvacetinásobná ve srovnání s kyselinou askorbovou. Vyskytuje se zejména v zeleném čaji.

Zdroj

WWW.INFOSPECIAL.CZ

 

 

Způsoby doručení


Nejnovější produkty

798 Kč
624 Kč
Ušetříte: 174 Kč




1 .470 Kč




2 .156 Kč




1 .232 Kč
926 Kč
Ušetříte: 306 Kč




447 Kč
336 Kč
Ušetříte: 111 Kč




642 Kč
483 Kč
Ušetříte: 159 Kč




642 Kč
483 Kč
Ušetříte: 159 Kč




1 .234 Kč
928 Kč
Ušetříte: 306 Kč




280 Kč




390 Kč